Nejen zájmový blog

V minulé epizodě jste četli jak Michal s Kamilem vypadli z domu... Minulý díl si můžete přečíst zde . Na tom místě bylo fakticky nádherné byl to park na vrcholku kopce. Takového malého kopce, ale stejně to tam bylo docela dobrý. Byla tam hospoda mohli jste si tam koupit kofolu nebo pivo a nějaké jídlo o kousek dál na vrcholku toho kopce bylo prostě krásně. Z té hospody co tam stála jsme si každý donesli nahorů kofolu a jídlo. Jídlo jsme snědli, (bylo moc dobré, ale už nevím co to bylo kdo si to má pamatovat?) , kofolu vypili a plácli jsme sebou do trávy. "Být takový park v našem městě tak tam chodím každý den. Člověk je tu sám a zároveň není. Ale tak příjemně sám." "Jo." Ozval se Kamil. Ač se nám nechtělo museli jsme vyrazit vpřed. Jeli jsme dál a dál a takhle to bylo dvě hodiny. Po těch dvou hodinách jsme dojeli do nějakého města. Po chvíli jsme zjistili že jsme dojeli do Valmezu a protože se nám nechtělo dál šlapat tak jsme si koupili lístky na vlak směr domů (hel

Povídka je napsaná podle skutečné události (Lohn Lemon ví). Doma to bylo k nevydřžení musel jsem vypadnout pryč. Musel. Brnkl jsem Kamilovi také to doma nemohl vydržet. Domluvili jsme se tedy. Naházel jsem pár do batohu a... vypadl jsem. Jedu k parku tam jsme si totiž dali sraz. Už vidím Kamila. Čau ty trosko! Zdravím ho. Tak my se zdravíme běžně. Mí přátelé si na to zvykli. Pozdrav " čau ty trosko" berou to vtípek a tak to má být. "Kamile kam pojedem?" "Odněkud někam Michale. " Nevíme kam pojedeme a ani nevíme kdy se vrátíme. " Víš co pojedeme po támhleté cyklostezce a hotovo". Jedme! Zavelel Kamil. Jeli jsme po nějakých cestách a pak lesem. Dostali jsme žízeň. Vidíme hospodu. Jedeme k ní. V hospodě jsme si dali pivo a zakecali jsme se tam s dalšíma troskama jako jsme my. A z jednoho piva se najednou staly piva tři. Byl to fajn pokec, ale my musíme chceme jet dál. Sedáme na kolo a mizíme. Lesem jedeme docela dlouho. Nahoru a dolu. Do kopce z ko

Premiéra! Poprvé píšu na blog povídku... nebo jak to nazvat. Tak se pohodlně usaďte s hrnkem kafe v ruce přeji pěkné počtení... Dneska jsem byl u doktora. Dozvěděl jsem se že jestli s tím hodně rychle nepřestanu tak mám hodně slušně nakročeno k rakovině plic. Už zase. Chci s tím seknout. Mám k tomu i jiné důvody než rakovinu plic. Jsem tak trochu... no švorc. Škodí to zdraví. A taky mě už nebaví poslouchat nesmíš tady a tam a tam... I když náš stát zákaz kouření neřeší tak jako jiné země. Stát má radost že mu tečou z kouření praachy do státní kasy. Tak to je. Rakovina plic to je vážně paráda... Kouřit jsem začal v devítce tehdy jsem byl schopen vykouřit krabičku denně. Zpětně nechápu jak jsem to dokázal. Nechci vědět kolik jsem proulil a taky nechci vidět svoje plíce. Asi jsem tvrdohlavý a nevím jak to,ale najednou mám víc peněz a já vím za co je NEUTRATÍM. Nejdřív jsem si všimnul že vykouřím tři deně. Ona moje normální dávka je pět denně. Takhle to pokračovalo dvě denně, pak nakonec j

Moje každoroční smůla je ta že spadnu ze skejtu, ale žádné jenom odřené kolínko a tím to hasne. Když padám já, tak se asi řídím příslovím když už, tak pořádně. Protože mám dodřené lýtko a to fakticky pořádně. Ještě mám odřenou nohu ze zadu + ruka. A to ještě nic není loni to bylo horší. Vždy se tak stane buď na konci srpna, nebo na začátku září. . Loni se mi to stalo na začátku září a v žákovské jsem měla tuhle omluvenku: Omluvte Aňu z tělocviku. Úraz na skejtu. Je jasné že takhle doslova napsané to tam nebylo že jo, ale důvod byl stejný. Aby bylo jasno nejsem zbabělec co nejde do tělocviku jenom proto že je z něj odřenina s tou nohou bolí i chodit. Znáte to přísloví kde ses spravil tam se naprav? No tak jsem jednou jela na koni a spadla jsem z něho. Mě se vždycky něco musí stát, nezdá se vám? Premiéra! Protože kdo nepadá ten nejezdí ( jak na koni tak na skatu). Když jsem spadla z toho koně tak mě bolela noha. Po týdnu jsem šla jezdit zase tak mě (např, při vysedávání) ta noha bolela.

Tady je: "] - "] Travička zelená to je moje potěšení... Uklidním vás zrovna tahle travička moje potěšení není. Ale je úžasně fotogenická.

Se zbytky jídla to nemá nic společného. Začtěte se do článku a pochopíte (snad). Vykouknu ven a hle! Fotogenický západ slunce! A já u sebe nemám foťák. Safra... Takové věci se dějí dnes a denně. (Mimochodem už jsem vám povídala o tom jak jsem 3 metry před domem ztratila flešku? Tátovi pak volala jedna paní že našla moji flešku. Kdyby nezavovala tak ani nevím že jsem ji stratila. Měla bych po ptákách. Ne, vlastně po fotkách. Taky se mi povedlo že mi před domem spadly klíče do kanálu...) Když jsem došla domů že konečně půjdu fotit tak mi do toho přijde to, tohle a tamhleto. A než se to, tohle a tamhleto vyřeší tak už je skoro po západu slunce. Vyrážím tedy fotit aspoň ty zbytky... Jak se mi povedly? Posuďte sami... -

Už čtvrtým rokem se konají akce na rozloučenou a hele! Ona pořád stojí! Ale jestli jste taky četli zpravodaj tak jako já tak je vám jasné že už tak tomu nemusí být. Ach jo. Proč moje oblíbené musí bourat a místo toho postavit jakésik nákupní centrum (kde beztak nic nebude) a malinkaté kluziště v něm do kterého si akorát plivnete a bude zatopené? To si naše radnice myslí že lidi tu chtějí nějaké nákupní centrum? Lidé tu halu nechtějí zbourat protože za a) nechtějí aby na jejím místě stálo nákupní centrum nebo za b) protože k té hale mají vytvořené (dobré) vzpomínky. Ovšem samovzřejmě se najde pár černých ovcí co by radši chtěli nákupní centrum. Já pro ně nemusím chodit daleko. Stačí jít do mé třídy. Ale znám i lidi z mé třídy co to zbourat nechtějí jednou jsem se na toto téma bavila s Kris a ona: nó to kluziště bude takhle malé fakt kvalita... Jako argument použila naše milá radnice (pcha!) že se tam sportovci necítí dobře a že v šatnách není denní světlo (ale jo jsou tam okna takže to

- Ty dvě co mají ty kytary hrály (a zpívaly) moc pěkně. Nevím, ale proč tam vedle seděly ty dvě. A taky nevím jestli v tom klobouku byly peníze. - V tom vedru co je ve frýdku-místku (teď nevím jestli první písmeno v každé části názvu města má být velké) by ta voda bodla. Podle mě tahle písnička vystihuje vedro a léto. P.S. Pokud právě jíte zmrzlinu, nechte si čvachtat. EDIT: Bylo vedro.

Promiňte od všech fotky nemám někdy napravím. Moji (domácí) mazlíčci jsou: Róza (psí slečna), Tara (kočka), Jack (pes), Scarlett (kůň proto to domácí v závorce), Scampík (nenechte se splést jako já je to klisna. Už jsem z ní spadla. Správně se teda jmenuje Scampola a ti koně jsou vlastně ségry.) Rozina: Tara: Jednou takhle Rozina otravovala kočku (kočka na židli Róza na zadních a opřená o židli) a kočka vytáhla drápky a vlepila Róze pár facek. Róza je schopna aportovat balónek (bez přestávky!) celé odpoledne. První co Jack udělá když přijde k mamce je že seběhne dolů po schodech a jde Taře vyžrat misku. Tara je schopna otevřít si okno v autě. Zajímalo by mě kdy jí napadne odemknout si (zevnitř) auto. Jedné mojí známé se stalo tohle: nechala na stole zaplý počítač chtěla něco napsat do vyhledávače a na skype,ale odešla. K počítači přišla kočka a napsala do vyhledávače mňau. A ono jí to vyhledalo. Pak ještě udělala na skyypu smajlík kočky známá se pak ptala svého okolí jak se dělá na sk

Divím se proč má můj blog nízkou návštěvnost. Jo to se to krásně diví když ani nechodím na svoje oblíbené blogy. Začalo to docela nevinně.Proklikávala jsem se oblíbenými odkazy na blogu od Pavla a pak jsem narazila na akci ,,kozy na titulku" . A pak jsem se dočetla o tom co se děje s AK a pochopila jsem (konečně) ten článek od Viollet . Kdo je informovaný ví. Jak dlouho se Ak nachází v tomto stavu? Nechápu jak mohli přijmout Lotty Biondy (již je z AK na své přání vyloučena). Články má nudné průměrné. Připadalo mi že to už jsem na blog.cz někde četla. A to jsem dneska četla že do AK se příjimají jen kvalitní blogy. Psal to sám pan Rulc! Přitom na blogu od Tary Dozirp jsem četla že tam chce přijmat i dívčí blogy! Dívčí blog- podle mě blog pochybné kvality co velmi často používá ctrl-c ctrl-v.Růžový bloquíísek (nebo jak se to píše). Fuj!! Kdybych byla vedle tak mi to prosím vás objasněte. A co teprve Taychi . pan Rulc si vybral mezi ní a Lotty Biondy (schválně jak to asi dopadlo, že

S tímto článkem nakládejte jak jen chcete. Může vás inspirovat na pěkně sladkou pomstu nebo tento článek berte jako varování. Pokud nemáte rádi viry (takže jo nemáte je rádi) tak na níže uvedené stránky nechoďte. A pokud chcete zavirovat školní kompy aby šly do sběru pak na ty stránky choďte 5555x za den. Možná ještě víckrát. Takže: www.klarcinblogisek.blog.cz Neberte to tak že chci urážet autorku blogu jen tam měla a možná ještě má vir. www.alik.cz Klárčin blogísek je oproti tomu slabota. To když jsem na té stránce byla naposledy v (2.třídě) tak nám to komp zavirovalo tak že mamka musela přeinstalovat windows. Takže, kdo v září vyzkouší (ideálně na školním kompu) jestli ty stránky jsou pořád zavirované?

Uklídíte si v pokoji. Nejpozději za den vám mamka řekne že tam máte zase bordel. Zákon bordelizace no. Proč? Páč když si uklidíte v pokoji máte tam větší místo na odkládání bordelu. Kdo nevidí v nepořádku dobrý úložný systém má asi něco s očima. Má to u své mínus když vám někdo uklidí v pokoji: prohrabe ho kompletně celý a zjistí o vás hodně věcí. To mám odzkoušené. Jednou mi mamka uklilízela v pokoji na stole jsem měla obal od sluchátek a na tom obalu byl aktivační kód ppro doživotní záruku těch sluchátek. A mamka mi ten obal jak jinak vyhodila. Nebo vám dám ještě jiný příklad: zrovna jsem uklízela v koupelně a teď tam někdo přijde má úplmě špinavé boty a já olalá můžu začít od znova. Když čistíte koňskou dečku od chlupů (nebo ještě lépe od sena) tak čím déle ji čistíte tím větší máte pocit že bordelu neubývá. Vážení rodiče, Pokoj bez bordelu prostě neexistuje smiřte se s tím! Aby totiž nebyl na zemi bordel nesměl by žít jediný člověk a ani jedno zvíře.