Nejen zájmový blog

Tento blog končí, ALE přesouvám se ZDE: kostkou.blogspot.cz Nevím, jak dlouho bude blog v provozu, ale navždy tu nebude.

Drahý spánku, myslela jsem, že mi pomůže, když ti budu psát v rozespalé náladě. Když člověk neví, jestli spí nebo bdí. Pche. Teď už vím, že i když je člověk rozespalý jen napůl psát nebude. Chce spát. Myslím, že ti nemusím vysvětlovat tvou oblíbenost. Jdeš ruku v ruce s postelí. Bez ní by to nebylo ono. Ale jsou i další skvělá místa. Při nejhorším se vyspíte i v té přeplněné dodávce. Člověk spící je (když nechrápe) tichý a neotravuje své okolí. Nemusíte ho řešit. Taky je to naivka které můžete něco ukrást a pravděpodobně se na vás nepřijde. Pokud nemáte chuť krást, nějaký žertík bohatě postačí. Záleží, kde si člověk lehne. Místo pro ležení musí být strategické a pohodlné. Ne každý má tak málo věcí, že si může dovolit spát v parku nebo na lavičce. V hluku spát nikdo nechce a člověk by byl po probuzení hodně překvapen jak to a kam se to přemístil. Taky záleží, v jakém půjdu spát stavu. Buď mi bude teď hrozně a ráno líp, nebo naopak. O probouzení a ránu ale později. Nejlépe se spí po konc...

V těhle horkých dnech je u řeky narváno. Kašleme vám na nějaký bazén. Spousta lidí, děcek a psů. Sranda pozorovat děcka (jak hází z vodopádu lahev a pak ji chytají se slovy: "Chyťte pacahatele!"), lidi a rozradostněné psy. Neříkejke že spousta děcek jenom pořád čumí do kompu. Proč by jich bylo venku tolik? Po doprovodu I. Hučím do Mary ať jde ven, jen proto, že mě inspiroval pes a chci si házet míčkem v Ostravici. Při pochodu běhu zpět domů nám hráli Jordan & Vange v rámci řeckého večera u parku v jedné hospůdce. Celý ten okamžik byl značně absurdní. V hudební hospůdce nashlas a energicky hraje aukustická kytara. Slyšíte zpěv. Zábava plném proudu.Hudba je veselá radostná a tak se začneme smát a celá scénka nám připadá jako z počítočové hry, když běžíte španělskými uličkami. I když k večeru jdete domů v ulicích je živo a každá třetí rodina griluje. Otec straší svoje děcka baterkou. Žádný sklepmistr, ale stezka odvahy. Nevím, jestli je to dobrý nápad psát tyhle výk...

Zvoním ve třičtvrtě na deset na Mary, ať jde ven. "Ale pojď je noc kostelů..." Podařilo se mi jí dostat ven. Mám ráda lidi, které dokážete dostat ven, když ve třičtvrtě na deset náhodou jdete kolem. Nebo jindy. Na Citrónovo přání míříme do evangelického kostela. Před vchodem potkávám známé " Co ty tu?" Nekřesťan šel do kostela. Překvapení. Vzhledově jsou kostely zajímavé a hezké, ale často jim to podle mě kazí příliš přeplácaný oltář. Rodiče Johnnyho Rottena chodili do kostela. Jen proto, že se jim líbil. Ten jeden konkrétní. Přesto posílali Johna a jeho mladšího bráchu do křesťanské školy. Zvláštní. "Oni se nesnažili abychom rozuměli náboženství. Oni to do nás hustili horem dolem." Kdyžtak si přečtěte knížku Žádný Iry, žádný černý a žádný psy a dozvíte se víc . Citujme též zrzavovlasou I. : "Líbí se mi kostely, ale nelíbí se mi, co se děje v nich." Přijde mi divné, že je v našem městě tolik kostelů, když Česko je ateistická země široko daleko. ...

Před chvílí jsem se dozvěděl, že nic neumím a jenom tu sedím a plýtvám svým životem. Jsem amuzikální. Když hraji i moje kočka odchází. Počkat! Odcházela. Jsem totiž naprosto nezodpovědný a neumím se o nic starat. Na výkresech mám otisky prstů místo podpisu, koncerty nepořádám, protože bych zapomněl, že nějaké pořádám a nežebrám, protože na to nejsem dost atraktivní. A tak sedím v práci (jen sedím pro mou neschopnost po mně radši nikdo nic nechce) a hledám smysl života. Počkat! Už to mám! Mohl bych zkusit psát. Snad to s tím třesem v rukou zvládnu. K psaní potřebujete jen papír, tužku a místo k psaní. Ale když sedím nad papírem, zjišťuji, že jsem na něco zapomněl. Ano nápad! Nápad to chce! Ale co vymyslet ? Prý už bylo všechno jednou napsané. Zkusím se podívat z okna a kolem sebe. Po stěně leze moucha. To je mi zajímavé! Nikdy předtím jsem ji tam neviděl ( a s jeho zrakem ani vidět nemohl)! Ale uznejte, že moucha mi na celý text nevystačí. Musím se zmínit o tom, že se na té bílé stěně u...

Vstávám. Ale ne s nechutí jako obvykle. Ačkoli je půl páté ráno, v místnosti je pár proužků slunečního světla. Radši se procházím, protože obličeje lidí vypadají, jako kdyby jejich majitelé dostali medaili za negaci. O tichu se mluvit nedá, přesto je tu klid. Mezi lidmi kteří se vrací do postele, je dost těch, co si uchovávají vzpomínky z koncertů. Atmosféra se ale pamatuje dost špatně, když bude jen pořád skáčete ve předu a ani jednou se nepodíváte, jakže vlastně kapela hraje. Ti co se vrací domů z noční, se těší na postel a nemusí si pamatovat skoro nic. Lidé jsou rozespalí. Nekontrolují se. Neberou se tak vážně jako obvykle. Výjimečně nehledí na to, co si o nich kdo pomyslí. Černé stíny a ospalý sluneční svit. V trávě mezi ranní rosou jedovaté kapky smogu. Ptáte se proč se na přírodu nedívám víc? Kde se na ni mám dívat, když podlehla panelovým domům pro horníky a průtahu Frýdkem - Místkem? Opilci místo stromů teď můžou objímat leda tak nový supermarket. Čím víc je hodin, tím jsou u...

Dneska v ordinaci byl za mnou člověk, který tvrdil, že hudba léčí. Prý je najednou šťastný a plný energie. To určitě. Maximálně si zničí sluch. Co bude potom dělat? Zabije se? Podle mě je to naprosté šarlatánství jako různé babské rady. Taky se tvrdí, že se dá léčit smíchem. Pff. V tom případě mě tu není potřeba. Taky jsem se nezasmál a žiju. Jednou půjdu do lékarny a koupím si tam gram hudby či smíchu. Nereálná představa a taky otravná. Nechci pořád poslouchat nějakou protivnou hlasitou hudbu. Funguje jenom jako placebo. Jsem nadšen, že bych na ulici lidem přestřihával sluchátka... ( Tohle drabble je ironické. Na věc mám stejný názor jako Enitas - číst můžete v komentářích.)

Barcelonská banda hrající hardcore, založená v roce 2009. Oceňuji, že když jsou ze španělska, tak zpívají španělsky. Doslýcháme se o nich v roce 2010, když vydávají své první demo. Druhý počin má název EP Tots Sants. Konečně můžu slyšet něco rychlého, dravého a energického ze španělské garáže. Pank smíchaný s hardcorem bez nánosu metalu. Něco mi říká, že to bude mnohem větší sranda než SKA-P. EP je o trochu víc energičtější než demo, protože se kapela přiklání k hardcoru. Je tedy logicky kratší. Zpěvák ale lépe řve a I ta kytara tam lépe vyniká. Ale každá nahrávka je energická jinak. Mohli to na ten internet dát v lepší zvukové kvalitě. Horší kvalita zvuku vám ale poslech neznepříjemní. Download

" Kde to jsme? " " Nevím, asi jsme se ztratili." Jme naprosto v klidu. Ne jako malé děcka, když se ztratí. Míjíme lidi, věci, lavičky, zvířata, ulice a víme jen to, že jsme v česku. Všude jsou totiž české cedule a slyšíme češtinu. Všechno pozorujeme s nadšením a zájmem. Vůbec si nevšímáme nudných lidí okolo. Ano, jste lidské bytosti toužící po lidském teple, máte rodinu a psa, ale nemusíme vás znát všechny. Procházíme temné uličky. Bezdomovci, socky, feťáci, a podobná individua. Doma vám říkají, že se nemáte bavit s cizími lidmi, ale právě tak se můžete dobře pobavit a někoho poznat. Nevnucují vám tu umělou sluníčkovou pohodu. A můžete se flákat, kašlat na noční klid a i v zimě nejste nahraní a můžete zapadnout někam do tepla. Kdysi tu stála čtvrť. Dneska je tu jen polorozbořené místo. Mezi posprejovanými troskami domů tu bují vegetace a občas tu po kololejích projede pár vlaků které tu radši ani nezastavují. Lidi se asi bojí, že tu najdou pár mrtvol. Chodíme po mě...

Jsem nadšená, že konečně držím v ruce cedlo frýdecko-místecké hardcore-punkové bandy která se nestihla rozpadnout v době, kdy jsem nevěděla, co to pank je, nebo si myslela, že kdejaká popová rychlokvaška je lepší. Pozitivní písně tady nehledejte. Kanál spolu s Arabem řve o životě, lidech a penězích z té negativní stránky. A to naštvaně, rychle a upřímně. Bez (sebe)lítosti. Protože kdo se lituje, skončil. Doufám, že jste neočekávali, že budou zpívat milým hláskem. Proč vytahovat jeden text, když jsou dobré všechny? Možná si některé oblíbíte víc, protože se s nimi můžete ztotožnit. Nebo prostě jen rozumíte tomu o čem řvou. Takže jestli vás kapela, o které právě čtete, zajímá běžte si ji poslechnout na bandzone . Vadí mi, že se někdy v textech objeví anglické slovo, ale musím brát v potaz fakt, že by se to v češtině nerýmovalo. Na cédéčku není prázdné místo, bubny a kytary zní skvěle. Jsou rychlé (takže ideální tempo pro relaxaci). A zpěv taky většinou nezpomaluje. Nemůžu vytknout, že tám...

Opakuje se to každý rok. Na závěr roku se sejde pár lidí. Na tom není nic špatného, aspoň nesedí u počítačů a nepíšou si přes internet. Jenže, když pak se rozkecají o svých novoročních předsevzetích, tak začínáte litovat toho, že tam sedíte. Že si nevyberou nějaké téma které vám sice normálně leze krkem, ale dneska by vám nevadilo. Mohli byste se vysmívat celebritám. Tomu že lidé neumí číst dlouhé články. Třeba vás pošlou pryč, protože předsevzetí musím zhubnout/ přestanu kouřit jsou nudná a vám z pusy lezou předsevzetí, že se stanete psychologem, pošlete někoho na Nuselský most a donutíte ho ať skočí. Nejste sadista ani magor. Jestě chvíli posloucháte nudný rozhovor a pak se zvedáte a odcházíte. Novoroční předsevzetí mi nevadí. Vadí mi, že o tom někdo moc kecá. Neměli by si spíš lidi dát nohy na stůl a vymýšlet zebříček nejlepších desek? Nebo se něčemu zasmát? Nebo prostě jen dělat cokoliv jiného a užitečnějšího?

Chcete banán? Kupte si desku od Velvet Underground, banány došly. Vidí se jako jediná růže mezi plevelem, přitom je to spíš naopak, svým vlastním egem si namazal schody, čekáme, kdy spadne na hubu. Nemyslí si, že je černá ovce mezi bílými, to je pod jeho úroveň. Myslí si, že ovce jsou všichni kolem něj, jen ne on sám, zrovna o tom píše vylévací článek, že je tak sám, přitom nemůže vědět o kolemjdoucích vůbec nic, protože je strašně těžké dostat se jim za tváře. Proč by se s nimi bavil? Vždyť to jsou kreténi už od pohledu, prázdné schránky. Napil se vlastní vyjimečnosti, teda teď už je pod jejím vlivem, čekáme kdy vystřízliví. Tramp nové generace Na co chodit dlouhé štreky, když můžete stopovat, bez mapy zato s chytrým telefonem Vykrádám všechny a ostatní to dělají taky odsouzeni k věčnému vykrádání a řvání na sebe Kopíruješ! Zkus to napsat jinak nebo piš úplně něco jiného vím jde to ztuha. když už všechno bylo jednou napsané, jaktože je ale tady potom teda pořád ještě tolik pisálků? Mi...

Praha, 11.října, SPS Proč se netáhnout kvůli koncertu přes půlku republiky do Prahy? Kerry slavila a měla jít na koncert SPS tak se stačilo ozvat, ať mě vezmou s sebou. Líná huba holé neštěstí. Zakouřený bar a ještě zakouřenější sál pod zemí. SPS (páč bez těch by to nešlo), spousta lidí a kotel. A taky Trip, Láša, K., Jane a pár dalších. " Mladičké K. našli v alkoholu stopy krve..." "Co blázníš, vždyť to je poslední stádium alkoholismu..." Jako první mají hrát Až naprší a uschne, ale prý stojí za nic. Tak na ně nejdu a kecám s ostatníma. Jak můžou dát svému albu název Pívánky? Dyť to zní jak pro děcka. Otázky které se prostě kladou když se někde objeví někdo nový. Kdo jsi? Aňa. Co jsi? Já. "Kdybych tě potkala na ulici, tak bych neřekla, že posloucháš punk." "Odkud jsi?" "Z Frýdku - Místku." " To neznám." "Město u Ostravy." " Ostrava? To je kde?" " Severní Morava." " Aha, jo, Morava!" A...

Mamčina známá přede mnou pomlouvala na své oslavě celé své okolí. Na každého si něco najde. Mluví cosi o tom, že se na netu seznamovat nechce... Nevnímám, protože to pomlouvaní mi dělá z mozku karbanátky (Řekni, jó řekni, jó řekni mi to do očí, kde je problém, co ti vadí? Já nad sebou nebrečim...). " Aňa s tím má zkušenosti. Našla si na netu frendíky..." " Ale já se na internetu (konkrétně na seznamce) s nikým seznamovat nechci. Našla jsem tam profily lidí co znám a lhali jako když tiskne. " Co jsem se seznámila s těmi lidmi. Pokaždé mi to vyšlo. Na seznamce je přece lehčí vytvořit si falešnou identitu než na blogu, ne? Protože na seznamce nemusíte nic moc psát, kdežto na blogu píšete články, které by měl v ideálním případě někdo číst. A o každém člověku nám jeho blog něco řekne. Když narazíte na dobrý blog, tak komentujete články a vracíte se tam. Autor to uvidí a řekne si: hele ta má dobré názory. K té si zajdu číst. Komentujete si články a autor si zase řekne: ...

Půlnoční tah S někým nebo bez někoho jdi do ulic vyřvi se, když sis nemohla zařvat do mikrofonu vidíš, ani ti nedalo moc práce vzbudit lidi prý že toho nočního výtržníka vidí a budou volat policii Hlas Moc meleš pantem to poznáš tak, že lidi o půlnoci utíkají před tvým hlasem říkajícím spoustu zajímavých informací hm, jak pro koho Hlas televize Poslouchej hlas své televize poskytne ti úžasné vize dozvíš se, že houska v obchodě stojí tři devadesát a to ti zlepší život Falešná identita Baví mě mít falešnou identitu říkat lidem, že se jmenuju jinak že mě předtím nikdy neviděli protože můj vlastní život je nudný ani čtení blesku to nezachrání

Ať jste kde jste můžete počítat s tím, že aspoň jednou za den dojdete do Parku. My tam došli minimálně dvakrát. Písečná, Pálava, Park, náměstí křižovatka Míru ( v mapě je to značené jako náměstí, ale vypadá to jak křižovatka), zámek (renesanční) a zámecký park, nádraží, náměstí s vodotrysky, sídliště Sever a Písečná, zkratka z Písečné přes sídliště, labutě, Podlesí, studánka (kde je napsané Sestřenčino číslo), gymnázíum, základka, učiliště, plácek u Božky (je tam socha B. Němcové), cesta kolem palírny k Pálavě, tribuny (už je tam bohužel plot) a obchod s látkama on totiž někdo nad to látky napsal omamné . Mamka se tomu smála pět minut v kuse (škoda, že nemám použitelnou fotku). A taky vím, kde bydlí florista a to se vyplatí :-D. Prý jsem prošla celé Blansko. Celkem si pamatuju kde co je, takže kdybych měla dojít od nádraží do Parku tak tam dojdu a pocestě si budu pískat. "... ale v Česku jsou celkem levné cigarety." " A kolik stojí v cizině?" " Cože jakej kolí...

Tak tady tu upravenou povídku házím zas No.929 599 mi dobře radil. A nepište povídky narychlo. Stojí to pak za nic. Jen jsem seděl s kámošema na pivu. Taky jsme hulili. Červený oči, přiblblej úsměv... A pak přišli nějací lidi my se bránili ale... Probudil jsem se na nějakém divném místě. Všude kolem bílo. Úplně všude. I bílý hadry měli ti lidi. Holé hlavy. Šáhnu si na hlavu. "Ti hajzlové mě ostříhali!" Dvě hrsti prášků třikrát denně je to pravé. Na vymytí mozku. Víte... nás tu nebijí. Dneska jsou mnohem horší metody než násilí. Místo toho chtějí ať se díváme na seriály na tv nova a dobře se u toho "bavíme". Pouští se tu hlavní proud... no já se divím že mám ještě uši. Céda, vinyly brka, cíga vám lámou. Já nekouřím, ale jiným lidem zabavovali. A strašně mě nasralo když mi lámali cédéčka a vinyly. Abych to zkrátil. Všechno co je nenormální a nemorální to zde se nesmí dělat. Prostě z nás chtějí udělat ovce. Jakoby už svět tak nebyl jedna velká pastvina. Potkal jsem spř...

Potkáváme typa se skejtem. Skáče na stromy a zase dopadá na chodník, dělá si rampu z šikmé posprejované zdi, skáče přes popelnice. Jezdí a skáče kde ho jen napadne. Není místo na ježdění? Tak si ho udělej. Troska by tu taky ráda měla prkno, ale to by nám zdrhla. A my bychom jí nedokázali přinutit, ať z toho skejtu sleze. Zrovna se s tím skejťákem domlouvá že si jindy určitě zajezdí. Že tu na ni bude čekat. Musíme jít. Normálně nedostáváme chvění, když vidíme prázdnou bílou zeď a spreje. Nevím, co to dneska do nás vjelo. Prostě jsme tu zeď začali předělávat k obrazu svému. Sprejujeme šíleně rychle a jakoby v transu. Takže si ani neuvědomujeme, že na nás čumí dav lidí při práci. Přicházím na to, že vlastně většinu věcí děláme se zapálením a jakoby v tom transu. Stejně jako teď. Stejně jako včera, jak jsme hráli na ulici na kytary, zpívali a já třískal do bicích. Vý-buch. Myšlenky explodovaly a chtějí ven. Chtějí se rozprsknout na té zdi. Myšlenky, hlášky, pseudomoudra, obraz či obrazy....

Nelezte Nelezte lidem na jejich blogy, abyste je pak za zády mohli pomluvit a nasrat oni jsou rádi, že mají kde psát ať už píšou skvěle nebo si myslí, že to na tom jejich blogu vypadá jako holá místnost s poblikávající žárovkou a čtyřmi holými zdmi a vy jim to zničíte. Zatím nikde neprodávají falešné úsměvy No tak se usměj! Netvař se tak hnusně! Musíš být optimista! Nasraná jdu po ulici vidím spoustu falešně usměvavých ksichtů. Spoustu matek s dětmi co znásilňují češtinu. Řvou na mě: " No tak se usměj!" " Nebo aspoň přijmi tu falešnou masku!" Bez díků odmítám. Divím se, že jsem neviděla ani jeden stánek s falešnými úsměvy. " Ty kouříš trávu?" Ptají se mě. " Chtěli jste ať se směju budiž splněno vaše přání." Minulost Minulost se mi směje do xichtu jak nečekané! Minulost je pryč zbořená a přestavěná můžeš ji obrečet v Camdenu před Cyberdogem ale dovnitř radši nechoď.

Nazítří jsme se vydali k Temži. Pár lidí si chtělo koupit nějaké jídlo tak se vydali do labyrintu s názvem obchod. My jsme se okázale flákali před vchodem. Potkali jsme kluka co měl španělku a hrál na ni. Samozřejmě, že jsme se dali do řeči ( na nás se ti lidi s kytarou lepí tak ňák furt a všude. Ne že by nám to vadilo.) " Zahraj něco od Chaos U.K." Žadoním. " Jo zahraj. A Troska bude společně s tebou zpívat." Usměje se Ajťák. " Mhm, to by šlo. A co vy dva?", podíval se na Ajťáka a Hnátu. " Hrajete na něco?" " Ajťák mlátí do bicích a já s Troskou znásilňuji kytaru. " " Tak co kdybyste si zahráli taky? Moji frendíci se kterými tu obvykle hraju jsou nemocní. Mohl bych vám půjčit jejich nástroje." "You got no morals Or are they just plastic? Are you using drugs? Or are they using you? You don't really know Cos you ain't got a clue. " Naše hlasy a hudební nástroje jdou slyšet přes celou ulici. Moje ruce mají rado...