Nejen zájmový blog

Miluji déšť, ale ne ten déšť, kdy je zima a musíte se jít schovat . Ale ten vlahý teplý letní déšť který zrovna teď padá z oblohy. Všichni se šli schovat ačkoli jen tak kapalo. Já jsem se rozhodl zůstat. A zrovna jsem zahlédl lidi se kterými se moc často nevidím. Skočil jsem jim kolem krku tak nadšeně až jsme se všichni váleli na zemi. " Čau ty trosko tak rád tě vidím!" Vyšli jsme vstříc deštivému městu. Vůbec nám nevadilo, že z deště se stal pořádý slejvák. Běhali jsme a přeskakovali jsme popelnice, zdi a prostě všechno co nám stálo v cestě. "Doprdele rozpadly se mi boty!", zaklel jsem když jsem zrovna přeskakoval jedno auto " ale co,zem je stejně nahřátá idu boso." Došli jsme na náměstí kde je uprostřed fontána. Přeskakovali jsme ji, běhali okolo a cákali na sebe vodu. Mokří jsme už stejně byli tak co. " Můžete mi říct proč běháte kolem té kašny a cákáte v tom dešti vodu?" A doprdele. Pomysleli jsme si všichni když jsme viděli dva policajty a...

Dyž potřebujeme něco rychle vymyslet (improvizace kurde!) vymýšlíme úplné píčoviny. Vemte si, že tvrdnete na češtinářské šoutěži máte dokonalý připravený mluvený projev na téma hudba a co se asi stane? Vyfasujete téma který ste nechtěli a vůbec neumíte. A co hůř vaše improvizační schopnosti jsou těžce v mínusu. Takže naučit se improvizovat a líp losovat. Když se ségra na něco zeptá snažím se strašně inteligentně přemýšlet. Dyž máte něco vyprávět třídě a věděli jste tak tam jenom přijdete a... é,ehumpf... Nebo sedíte pro změnu v publiku, nevíte kam z očima a najednou... Enitas, Kirsche musíme se vidět! :-D A úplná perla je když píšu čtvrtletku z matiky a v hlavě mi začne hrát písnička. Naštěští fajne skladby. Legalizace od Ska-P a Milk It od Nirvany.

Ptám se sama sebe. Většina třídy oprava většina školy a možná aj společnosti totiž vypadá úplně stejně a já pak ani nevím koho jsem viděla. Pletou se mi lidi a fakt že mám oční vadu eště k tomu grátis to nezlepšuje. Momentálně většina holek (nebo slepic není to až zas takový rozdíl) nosí takové ty strašně velké sluneční brýle (takové ty s velkýma obroučkama víte co myslím ne?) Anglickou vlajku skoro na všem (rovnou by do školy moh přít někdo jen zabalenej do anglické vlajky) a koženou bundu (chudáci pankáči a metalisti. Ale ti si ji narozdíl od většiny lidí stejně ještě vytuní vylepší," Jednou jsme v módě a podruhý zas ne- to nám hlava nebere.") Musím se krotit v povrchnosti... ale dyž všichni vypadají tak stejně! A nedávno jsem potkala dva lidi co mi ksichtem připomínají Sida Viciouse. Proč ne, že?

Určitě ten předmět taky znáte. Je na základní škole na druhém stupni. Dle mého je ten předmět ale k ničemu. Protože jsme tam probírali akorát tak klidné a impusilvní barvy domova (nevím k čemu mi to teda bude). Nápoje (stylem alkohol není zdravý a káva je močopudná. No neříkejte to jsem nevěděla!), Vitamíny, zdravou výživu, energetické složení jídla cez den a co je pro nás v domově důležité, a ještě systém školství (v nadpisu není zapomenuto dodat , že je na nic. Samozřejmě že ten dodatek jsem tam psala já, ne učitelka). Prostě to už jsme na prvním stupni slyšeli v hodinách prvouky. A pokud ne tam slyšeli jsme to mockrát doma od rodičů. A je to tak jednoduché že by to na jedinec měl přijt sám. Jo a ten druhý odstavec to byla ta užitečnější část toho co jsme probírali. Zrovna tam bereme dospívání jenže s naší třídou která se půlhodiny směje každé debilině takže nic probrat nestihneme. Menší poznámka: Učitelka chce abychom před celou třídou říkal co nás na nás sere. Mě nesere v tomhle o...

Miluju knížky. Ráda čtu. A nejen ve škole pod lavicí. Akorát že když něco čtu jsem jakoby v knížce a mimo realitu. Jenže v poslední době nějak nevím CO číst. Byli by ste tak laskaví a napsali do komentářů něco fajného na čtení? Klidně těch knížek do komentářů napište třeba sto. Zde vyjimečně platí čím víc tím líp :-). Jen se prosím vyvarujte dívčích románků typu: Léto kdy jsem zhnusněla... Jo a taky byste mi mohli doporučit různé (hudební) weby klidně aj v anglické, ať mám v hodinách AJ na co lozit.

Je jaro. Slunko prahne jak cyp a já mám zánět spojivek. Jdu do školy. Cestou potkám Ajťáka a Hnátu tak jdeme tři. " Proč máš tak červený oči? Si hulila nebo co?" Začnou si mě dobírat. "Née." Říkám a začnu se smát. "Ale nepovídej." Praví takovým tím hlasem který používají učitelé když něco provedete. Já ale vím,že to myslí ironicky a tak si z toho nic nedělám. O trávě se totiž bavíme docela často. Nezkoušíme, jen se (o ní) bavíme. Hnáta zas cosi kecá a já se začnu smát. Lidi vidí že se směju a v kombinaci s tou větou a očima červenýma jak... spálený záda to je dost vražedná kombinace. Jdeme do školy, lidi na nás divně koukaj, ale parníky k tomu nehoukaj. A vůbec pojďme si zazpívat Už se směju dost dlouho asi deset minut v kuse. A to i když jdu do školy." Tak to vybal cos měla za čaj." "Mátovej." "Neříkej. Já bych spíš řek že si měla čaj z veselých bylinek." Jsme ve škole. Crrr. To první zvonění zní ale hnusně ... " Dobrý ...

Já se totiž směju skoro pořád. A Viollet jsem byla prohlášená za blázna jen co jsem s ní byla pět minut. Díky za poklonu :-D. " U tý sochy stála nějaká blondýna tak sem si říkala..." * Salva smíchu přes celé náměstí .* No prostě smějte se. Budete mít čisté zuby.