Nejen zájmový blog

SILVESTR JE DEBILNÍ SVÁTEK. Nemám ho ráda. Dalo by se říct že ho nenavidím. Je to den kdy spousta lidí žere se svými přáteli před telkou česnekovou pomazánku a chlastá. Typický silvestr u nás probíhá asi takhle: Ráno se na mě naštvou že spím do dvanácti. Takže se na mě naštvou v poledne. V pozdním odpoledni se připravují hory žrádla a pitiva (samovřejmě alko takže lidi pod osmnáct mají smůlu). Večer se sedí, žere a chlastá před telkou. Ty jo v té televizi, ale pouštějí odrhovačky! Ještě že existují sláchátka... Trochu přeháním. Rodiče mám docela slušné a nepamatuji si že by někdy přišel domů tak ožralý že by netrefil dveře. Jo je pravda že momentálně naši sedí v obýváku na gauči před televizí s přáteli a něco máko pijí a jí. Já tam nesedím. Nudila bych se tam. Je to prostě naprosto blbý svátek kdy se všeci musí ožrat (dobře trochu přeháním), už od rána bouchat petardy a někdo se opijí už ráno v důsledku čehož nemůžu do skejtparku tímto těmto osobám "děkuji". A spolužáci se př...

-

... na úsměv ...´ Pro případné dotazy ohledně kvality je to focené nokií xpres music. Foceno je to na té části Ostravice která je u Riviéry.

Je jasné že skajpem, chatem atakdál nenahradím to když se dva lidi sejdou. To je přece jasné no ni ? Klasický vzorec doprovázím kamarádku domů, přestože bydlím někde docela jinde. Doprovodím ji. Nikomu se, ale nechce se rozloučit a tak zase doprovází ona mne. Dojdeme na něco jak křizovatku buď půjdu rovně domů, a nebo zahnu a půjdu stejnou cestou jak ona. Takhle se to opakovalo asi čtyřikrát ale nikomu se nechtělo domů tak jsme zakotvili na ulici kde bydlí a dělali kraviny před jejím domem. Nebudu to zde popisovat. Určitě to znáte prostě dělaní kravin kdekoliv a dotoho vždy salva smíchu jakmile váš kamarád/ka zase předvede nějakou kravinu která je tak k smíchu.... A kdo to nezná tak by se měl se svými přáteli (setkat někde jinde než u počítače -třeba venku.) Nebo když je třeba mínus deset a tím pádem se nikomu ven moc nechce tak u někoho doma/ v cukrárně... Kdežto když se sejdeme na skajpu nemáme si očem pokecat. Přes PC to obvykle dopadá takhle: No, čau jak se máš-konec. Prostě si s ...

Nakupování je zlo. To můžu potvrdit! Ale nyní si pojďme užít další díl Trosky… Každý rok si říkám že bych měla vánoční dárky zařídit co nejdřív a pak to dopadá tak že to stejně zase jako obvykle nechám na poslední chvíli. Tak jsem se teda s Hnátou domluvila že půjdeme nakupovat spolu. V klidu si nakupujememe. Je to pěkná nuda aspoň že je se mnou Hnáta že. No jenže pak se k Hnátě připletla Bárbína Ohyzdná. To bude hrozné. Pomyslela jsem si. Ne. Bylo to ještě horší. Bárbína nás protáhla asi 415815875488548948958484845 nudnými obchody. Vidouc růžové načančané hadry, smrady vůně a dalších 2456098754221276 nepotřebných věcí, které však musela mít řvala: "To musím mít!To chci! Že mi půjčíš peníze?" (Prachů měla celkem dost jenže si nakoupila hodně věcí takže jí peníze nezbyly.) "Ne". Řekly jsme s Hnátou sborem. Ten její výraz jste měli vidět. Tvářila se jako dítě které právě zjistilo že ježíšek neexistuje. "A proč?" Zeptala se. " Protože nás sereš. "Do...

Konec světa Před koncem světa v obchodech masové šílenství, lidé kupují konzervy. Chtějí si toho co nejvíc nahrabat. Pro jídlo se klidně ušlapat. Hej lidi! Nechcete si radši zapogovat? Jen hrstka nás pár rozumných si dala nohy na stůl, konci světa se rozumní smějou. P.S. Ale něco by se k lepšímu změnit mohlo...

"Běž už spát! Neporušuj noční klid buď ticho ! " Tak tohle se v tomhle bytě na koleji jedné vysoké školy slýchá dost často. Mám naprosto divnou spolubydlící. Ne divnou ale nemáme spolu nic společného. Například Ji stvě můj bordel v mojem pokoji který je čistě MOJE věc. Mě zas štve její uhlazenost.V diáři má plány na pět let dopředu (vím to, páč jsem se já tam koukala ale pššš). Já žádný nevedu, páč bych ho nemohla najít. Mám to odzkoušené. No teď se jsem , ale trochu odbočila. Právě jsem vstala když Ona na mě: " Trochu pozdě jsi vstala ne? " " Ne vůbec ne. "Začala jsem si dělat snídani , pouštět cédéčka a vůbec. Začala jsem dělat naprosto normální věci co noční tvor večer dělá. O dvě hodiny se ozvla od mojí spolubydlící ta osudná věta: " Buď už konečně ticho já chcu spát!" No tak jsem si pustila hudbu do sluchátek a ztišila se. Šla jsem do svého pokoje a vzala propisku a tužku a začala psát velice rychle. Můza totiž přišla s nápady. " Když s...