Reportáž psaná z VŠ práv v Olomouci

Hned na začátek na vysvětlenou. Ne, nestala jsem se přes noc záhadně studentem vysoké školy. Ráno jsem byla u pana Rovnátka a teď trčím na VŠ v Olomouci kde se studují práva a čekám až ségře skončí hodina. Ségra má šěstí. Jsem hodné dítě když mi dáte noťas vydržím na jednom místě jak dlouho budete chtít.

Sedím uprostřed místnosti která by se dala nazvat bko čekárnou. Byl by tu skvělý prostor pro skejtování.Kolem mě je stolů a dalších míst k sezení. V místnosti je zima, mě ale našrěstí hřeje noťas (kdyby nebyl šla bych si obstarat kočku). Drtivá věršina studentů fárá na PC/tabletu/mobilu/či jiném elektronickém zařízení. Také tu fakčí wifi(č) a není žádným zajímavým zjištěním že drtivá většina studentů co tu mají noťas jsou na ksichtknize. Zajímalo by mě kolik je v místnosti se mnou blogerů. Nula? Jedna? Mínus jedna?

Před chvílí holka co sedí vedle mě dopsala nějakej dokument (jak jinak než na noťasu). Což mě přivádí k zamyšlení? Je lidstvo tak závislé na počítačích nebo je počítač tak účinná zbraň proti nudě?

Mám hlad a taky smůlu. Bufet už je totiž dávno zavřený a jabko už není.Venku je tma a sněží (což znemená že v Olomouci jsou asi tak 3cm sněhu.

Já se nudím nemám nic lepšího na práci proto píšu tenhle článek.

Toť vše.