Moje hudební počátky

Bylo nebylo chodila jsem do první třídy a chodila jsem do kroužku hraní na flétnu. A taky trhala sousedům ušiska. Hrála jsem fakt strašně. Jednou jsem totiž tak hrála v místnosti se mnou ještě byla moje kočka. Jakmile jsem spustila kočka si zacpala uši a odešla pryč.

Dnes už na flétnu nehraji sedá mi na ní prach. Takže kdo chce flétnu? Zase ale hraju na kytaru. To už se mnou kočka zůstává v místnosti. Baví mě to, ale trochu flákám. Ehm. V kytaře mě buzerujou (no nemají rádi když mám jiný prstoklad). Nechápu proč jim to vadí. Jednoho takového člověka která má vlastní prstoklad znám. Hraje krásně. A zajímá snad někoho že má jiný prstoklad? Ne.

A nejdou mi ty blbé doprovody. Který pitomec to vymyslel ?! Mě se to nechce učit. Klidně akordy- spoustu akordů, ale prosím ne tohle. V důsledku mého hrání na kytaru mám taky ohebnější prsty. Zajímalo by mě jestli je po nějaké době budu mít úplně gumové. Asi ne. A vlastně místo psaní tohohle článku bych měla hrát na kytaru. Sakra. Lenost je svině.

Mějte se.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na seznamce je přece lehčí vytvořit si falešnou identitu než na blogu, ne?

Podruhé a naposled

Všechny cesty vedou do Parku