Zkrat mozku?

Troska Skočdopole je moje vymyšlená postava. Vím že má zvláštní jméno byl to záměr a taky kdo by chtěla aby jeho postava měla nějaké nudné obyčejné jméno? Vede (ne)obyčejný život. Poslouchá rock,punk, punkrock atakdál. Budou tu mikro příhody co se jí staly.

Šla jsem do školy. Pěšky. nechtěla jsem aby mě revizor přivázal k sedadlu. Vždycky když si zapomenu tramvajenku (a že se to stává podezřele často!) tak když mě načapá revizor ( to se taky stává často) tak hned vyběhnu z autobusu a začnu zdrhat. Úplně sprintovat rychlostí světla. O pár sekund později vyběhne z tramvaje revizor. Nechytí mě. Ještě že není sportovec. Ty moje předrevizorské sprinty se staly tradicí. Je to jedna z jistot. Když běžím tak všichni lidé okolo začnou řvát: zdrhej, zdrhej, zdrhej, zdrhej!

Ale zpět k věci. Jdu do školy v uších sluchátka. Je kosa jak trám. Najednou projdu kolem parku a u sloupu vidím holku s fialovou aktovkou. Přijdu blíž, ale holka už tam není. Jdu dál a vidím Kocourkovou (nasranou důchodkyni) jak dětem rozdává cukrátka. A podobné halucinace celý den.

Jdu ze školy. Výjimečně místo poslouchání hudby přemýšlím. Co to ráno bylo? Halucinace? Zkrat mozku? Optický klam? Přijdu k nejbližšímu stromu a moje hlava si to opakovaně míří přímo na ten strom. Okolo mě projde kámoš a ptá se: "Jseš blbá že mlátíš hlavou o strom?" A já: "Asi jo."

Najednou se začneme oba smát.

Věřte že vás na tomhle blogu ještě bude Troska Skočdopole strašit!