Déšť
Miluji déšť, ale ne ten déšť, kdy je zima a musíte se jít schovat . Ale ten vlahý teplý letní déšť který zrovna teď padá z oblohy. Všichni se šli schovat ačkoli jen tak kapalo. Já jsem se rozhodl zůstat. A zrovna jsem zahlédl lidi se kterými se moc často nevidím. Skočil jsem jim kolem krku tak nadšeně až jsme se všichni váleli na zemi. " Čau ty trosko tak rád tě vidím!" Vyšli jsme vstříc deštivému městu. Vůbec nám nevadilo, že z deště se stal pořádý slejvák. Běhali jsme a přeskakovali jsme popelnice, zdi a prostě všechno co nám stálo v cestě. "Doprdele rozpadly se mi boty!", zaklel jsem když jsem zrovna přeskakoval jedno auto " ale co,zem je stejně nahřátá idu boso." Došli jsme na náměstí kde je uprostřed fontána. Přeskakovali jsme ji, běhali okolo a cákali na sebe vodu. Mokří jsme už stejně byli tak co. " Můžete mi říct proč běháte kolem té kašny a cákáte v tom dešti vodu?" A doprdele. Pomysleli jsme si všichni když jsme viděli dva policajty a...