Letošní noc kostelů
Zvoním ve třičtvrtě na deset na Mary, ať jde ven. "Ale pojď je noc kostelů..." Podařilo se mi jí dostat ven. Mám ráda lidi, které dokážete dostat ven, když ve třičtvrtě na deset náhodou jdete kolem. Nebo jindy. Na Citrónovo přání míříme do evangelického kostela. Před vchodem potkávám známé " Co ty tu?" Nekřesťan šel do kostela. Překvapení. Vzhledově jsou kostely zajímavé a hezké, ale často jim to podle mě kazí příliš přeplácaný oltář. Rodiče Johnnyho Rottena chodili do kostela. Jen proto, že se jim líbil. Ten jeden konkrétní. Přesto posílali Johna a jeho mladšího bráchu do křesťanské školy. Zvláštní. "Oni se nesnažili abychom rozuměli náboženství. Oni to do nás hustili horem dolem." Kdyžtak si přečtěte knížku Žádný Iry, žádný černý a žádný psy a dozvíte se víc . Citujme též zrzavovlasou I. : "Líbí se mi kostely, ale nelíbí se mi, co se děje v nich." Přijde mi divné, že je v našem městě tolik kostelů, když Česko je ateistická země široko daleko.